Archiv pro měsíc: Srpen 2019

V roce 2017 jsme přestavěli jeviště, které roku 1912 navrhl Adolphe Appia pro první festival v Hellerau, i prosvětlený prostor navržený Alexandrem von Salzmannem: velký sál divadla Festspielhaus Hellerau v Drážďanech.

Appia použil ke stavbě jeviště pro Gluckovu operu Orfeus a Eurydika flexibilní prvky a von Salzmann postavil svůj prostor bez stínů z velkého množství bílé látky, kterou zezadu osvětlovalo asi 5 000 žárovek, jež vytvářely difúzní, vytrácející se světlo. Toto nové výtvarné řešení scény přineslo zcela nové příležitosti pro umělecký výraz a inscenace. Můžeme-li tento prostor chápat jako naplnění utopického snu, jeho rekonstrukci po více než 100 letech pak lze považovat za pokus ověřit, nakolik je přesvědčivý i v současné době. Umělci byli vyzváni, aby využili možnosti, jež toto historické jeviště nabízí. Ve svých dílech pak od 17. října do 11. listopadu 2017 vycházeli z Appiova vizionářského pojetí jevištně a přenesli je do současnosti. Díla těchto choreografů, hudebníků a performativních umělců, například Roberta Wilsona, Williama Forsythea, Richarda Siegala, Frédérika Flamanda, Constanzy Macras a dalších, si lze jen těžko představit bez Appiových vizí: všichni tvůrci je rozvíjejí ve zcela nový vlastní jazyk. Experimentovali s Appiovými modulárními jevištními prvky, různě je přemisťovali, stavěli z nich nové kulisy a navrhli pro ně konkrétní choreografii nebo přetvořili tu stávající. Projekt doprovázel akademický program a dokumentární výstava.

Video https://youtu.be/PCA59o7xL7U

Země/Region Dresden, Německo

Designér Héctor Solari, Dieter Jaenicke, Kai Kaden, Tobias Blasberg, Falk Dittrich (DE)

Spolupracovníci
Chief-Curator: Héctor Solari
Artistic Director Of Hellerau – European Center For The Arts Dresden (2009-2018): Dieter Jaenicke
Co-Curators: Barbara Damm, Frank Geissler, Gabriele Gorgas, Claire Kuschnig, Carmen Mehnert
Technical Director: Kai Kaden
Head Of Construction: Tobias Blasberg
Lighting Designer: Falk Dittrich

Video vytvořili
Director, Editor: Héctor Solari

Další spolupracovníci
Richard Beacham, Richard Siegal, Jan Martens, Frédéric Flamand, Robert Wilson, Daniel Libeskind, Constanza Macras, Luis Camnitzer, Jone San Martin, Amancio Gonzalez, Avatâra Ayuso, Angel Martinez Roger, Picado-De Blas, Lukas Ligeti, Simon Stockhausen

Kontakty na lokaci
Web: https://www.hellerau.org/de/

Kontakty na designéra
Web: https://hsolari.wordpress.com/
FB: https://www.facebook.com/hector.solari.3

Toto umělecké dílo pracuje s novými médii a s účastí, interaktivitou a rozvojem. Spojuje nová média s humanitními vědami, historií, zvyklostmi a přírodou a snaží se dokončit starobylé stavby v čínském městě Longli.

Z pohledu člověka zvenčí je cílem zachytit jedinečné souvislosti tohoto města pomocí prostého výtvarného jazyka a metod, jež umožní prozkoumat starobylé sídlo prostřednictvím emocí a měření teploty.

Přizvěte domorodé obyvatele a vytvořte otisky šest set let staré historické stopy starobylého města pomocí nových kompozitních materiálů. Na jedné straně se stane historická stopa starobylého města součástí díla, na druhé straně je uměleckou činností i samotný proces zhotovování otisků.

Projekt byl natočen a produkován ve starobylém městě Longli. V rámci projektu se umělci snažili prozkoumat vzájemné vztahy lidí a vztah lidí k věcem, prostoru, přírodě, historii a uměleckým festivalům ve starobylém městě pomocí kamery a zkoumání stop po starobylých památkách.
Obraz okouzlujícího města Longli se pak promítá na novou instalaci z reliéfního materiálu.

Prostřednictvím několika obrazovek, na kterých je vidět obsah jedné kapitoly, a díky reliéfní instalaci tak lze znovu dekonstruovat obsah.

Do díla se zapojují místní umělci, výtvarníci i publikum.

Video https://youtu.be/1gg7NuYr1RU

Země/Region Guangdong Provincie, Čína

Designér Liang Xiqing, Zhou Wenhua, Guang Hongzhi, Wu yuzhong, Zhao Hai, Guangdong Stage Art Research Association, Liang Xiqing Huang Haiphong (CN)

Spolupracovníci
Curator: Liang Xiqing
Visual Director: Zhou Wenhua
Art Director: Guang Hongzhi
Sound Designer: Wu Yuzhong
Lighting Design: Zhao Hai
Producer: Huang Haizhong
Co-Ordination: Li Yong
Co-Ordination: Yang Xiaofang
Photography: Xie Yiqiu
Behavior Art: Tao Jiang

Video vytvořili
Produce: Liang Xiqing
Director: Zhou Wenhua
Photography: Xie Yiqiu, Kong Dehua, Qin Xiaohan
Editor: Zhang Linghui
Color matching: Kong Dehua
Subtitle: Zhang Linghui

Další spolupracovníci
Liang Xiqing, Zhou Wenhua，Guang Hongzhi，Wu yuzhong，Zhao Hai，Huang Haizhong，Li Yong，Yang Xiaofang，Xie Yiqiu，Tao，Jiang，Kong Dehua，Zhang Linghui，Qin Xiaoha，Hu Jia，Li Hua，Li yan，Miss Hu

Budova múzických umění na Reed College (PAB) je novým, pulzujícím a mezioborovým domovem pro divadelní, taneční a hudební obory, jež byly dříve roztroušené po areálu školy. V objektu vznikají intelektuální, sociální a tvůrčí mezioborové komunity s cílem podpořit týmovou práci a experimentování a uspokojit technické potřeby všech oborů. Budova o ploše 78 000 m2 slouží jako vstupní brána do veřejného prostranství a propojuje múzická umění s akademickým jádrem univerzitního areálu.

Objekt je uspořádán kolem centrálního atria vstupní haly a neformálního učebního prostoru, který je sídlem všech oborů a čtyř scénických prostorů. Budovu tvoří studiové divadlo se 200 sedadly s flexibilní konfigurací, prostor pro experimentální černé divadlo se 100 sedadly, sál pro sborové zkoušky se 100 sedadly a divadelní sál Performance Lab se 100 sedadly. Výukové a zkušební prostory zahrnují multimediální laboratoř a knihovnu, dvě velké taneční a divadelní zkušebny, kostýmní/scénografický ateliér, sdílené učebny a kabinety pedagogů.

Video https://youtu.be/y9jGxaPEUPM

Země/Region Oregon, USA

Designér Opsis Architecture – Alec Holser, Paul Kinley, John Shorb, Jeri Tess (US)

Spolupracovníci
Design Principal: Alec Holser
Principal: James Meyer
Project Manager: Paul Kinley
Project Architect: John Shorb
Director of Facilities: Townsend Angell
Theatre Faculty: Kathleen Worley, Peter Ksander, Kate Bredeson
Dance Faculty: Carla Mann
Music Faculty: Virginia Hancock

Video vytvořili
Producer, Video, Editor: Ian Harris
Production Assistant: Gavin Brown
Professional Photography: Christian Columbres
Theatre Faculty: Peter Ksander
Dance Faculty: Carla Mann
Opsis Architecture: John Shorb

Další spolupracovníci
Josh Dachs, Katie Oman, Michael Yantis, Melissa Clark, Joe Baldwin, Zach Suchara, Matt Peairs, Mike Streb, Nathan Ingraffea, Andi Camp, Tara Damschen, Michael Reed

Kontakty na lokaci
Web: https://events.reed.edu/performing_arts_building#.XGTBTFVKhaQ
FB: https://www.facebook.com/reedcollegeperformingarts/
IG: https://www.instagram.com/explore/locations/282915160/reed-college-performing-arts/
TW: https://twitter.com/artsreed?lang=en

Kontakty na designéra
Web: http://www.opsisarch.com/
FB: https://www.facebook.com/Opsis.Architecture/
IG: https://www.instagram.com/opsis.architecture/
TW: http://www.opsisarch.com/

Jeskyně je site-specific performancepodle Platónova podobenství. Představuje skladby autorů 20. století pro hudební nástroje a zpěv vycházející z Platónových textů: Sokrates Erika Satieho a Republika Louise Andriessena provedené v první vodotěsné podzemní stavbě, ve vstupní hale Brunelova muzea. Jde o první keson na světě a slouží jako vstupní hala do podvodního tunelu pod řekou Temže, prvního svého druhu na světě. Po otevření v roce 1843 se v prvních třech měsících pyšnil milionem návštěvníků. Prostor byl poté pro veřejnost 150 let uzavřen a v roce 2014 znovu otevřen a zpřístupněn veřejnosti díky architektonickému ateliéru Tate Harmer. Sál, který dnes slouží jako divadelní a galerijní prostor je velký jako polovina Shakespearova divadla Globe. Scénografie Jeskyně byla přímo inspirována příběhem Platónova podobenství o jeskyni. K vidění byli zpěváci na schodišťových plošinách, otáčivá hra stínů s vláčky s LED diodami a kruhem červených LED světel lemujících stěny zčernalé kouřem – kolem účinkujících a diváků – a načasovaných podle hudebních signálů. Jeskyně je první site-specific performance, kterou společně připravili scénografka a světelná designérka Laura Hilliard, hudební režisér Eli Brown a vizuální umělec Sam Schanwald. Všichni tři se domnívají, že prostor a světlo mají v celkové prezentaci hudebních koncertů vyjadřovat záměr. Využívají tvůrčí potenciál výtvarného řešení scény, architektury a osvětlení a snaží se vytvořit přístupnější, bezprostřednější a niternější setkání mezi účinkujícím a publikem pomocí neobvyklé hudby prezentované v neobvyklých prostorách.

Video https://youtu.be/vn_pBjN2jhg

Země/Region Londýn, UK

Designér Elias Brown and Laura Hilliard (USA)

Spolupracovníci
Music Director: Eli Brown
Producer / Production and Lighting Designer: Laura Hilliard
Associate Designer / Visual Artist: Sam Schanwald
Robert Hulse: Museum Director
Documentarian:  Yuta Koga

Video vytvořili
Image Directed/Captured/Editied: Laura Hilliard
Sound Directed/Captured/Editied: Elias Brown
Additional Videography: Yuta Koga
Graphic Design: Sam Schanwald

Kontakty na lokaci
Web: https://www.brunel-museum.org.uk/
FB: https://www.facebook.com/BrunelMuseum/
IG: https://www.instagram.com/brunel_museum/

Kontakty na designéra
Web: https://www.eliasbrown.com/
FB: http://www.laurahilliard.com/lightinstallation

Koncertní sál Bing je příkladem bezproblémového spojení architektury, akustiky a technologie s cílem transformovat praxi, studium a zkušenosti múzických umění.

Soudkovitá budova koncertní síně, jež se tyčí nad stromy, přitahuje pozornost jako maják a působí jako pevný bod a cílová stanice umění viditelná z mnoha míst v univerzitním areálu a okolí. Je koncipována jako organická forma bez přímých linií, formálních os, symetrie, přední a zadní části, zachovává však výraznou barevnost a materiálnost stanfordské architektury.

Kontinuální prosklené stěny obklopující sál stírají rozdíl mezi exteriérem a interiérem, fasádu otvírají k vnějším kolonádám, a jsou tak moderním výrazem tradiční stanfordské typologie.

Jeviště oválného sálu, který připomíná vinohrad, obklopují stupňovitě uspořádané řady sedadel, což zaručuje intimní koncertní zážitek pro publikum i účinkujícího. Velké vypouklé plachty kolem sálu zajišťují optimální odraz a absorpci zvuku a mohou sloužit i jako obrazovky pro videoprojekce.

Nejmodernější osvětlení, variabilní akustika, ozvučení, videoprojekce, simultánní vysílání (simulcast) a míchací a nahrávací technologie jsou vhodné i pro hudební vystoupení bez zesilovačů, splňují nejvyšší akustické standardy a slouží nejen akcím Stanford Live, jež na akademickou půdu přivádějí celou řadu umělců, včetně účinkujících v oblasti jazzu a mluveného slova, experimentálních hudebníků a performerů, ale i Stanfordskému centru pro počítačový výzkum hudby a akustiky (CCRMA, Center for Computer Research in Music and Acoustics).

Video https://youtu.be/T1vHw5kuKog

Země/Region Kalifornie, USA

Designér Ennead Architects (USA)

Spolupracovníci
Design Architect: Richard Olcott
Management Partner: Timothy Hartung
Project Designer: Stephen Chu

Video vytvořili
Co-Editor: Aislinn Weidele, Ennead Architects
Co-Editor: Eric Koziol, Stanford University

Další spolupracovníci
Steven Peppas, Chris Andreacol, Mahasti Fakourbayat, M. Gregory Clawson, Andrew Sniderman, Gary Anderson, Charmian Place, Andrew Burdick, Jeffrey Geisinger, Kyo-Young Jin, Joerg Kiesow, Gihong Kim, Lindsay McCullough, Yong Kyun Roh, Aimee St. Germain

Kontakty na lokaci
Web: https://live.stanford.edu/venues/bing-concert-hall

Kontakty na designéra
Web: http://www.ennead.com/

Oživení a rekultivace nebezpečné místní oblasti pomocí performance: nebezpečný, prázdný městský prostor v Atabaku se díky lekcím výtvarné výchovy neziskové organizace Shokoofa proměnil v divadlo pro děti. Akce byla pojata jako oslava epického básníka Firdausího v den, který je jeho státním svátkem, s cílem ovlivnit kulturní identitu této oblasti a posílit v dětech pocit sounáležitosti s tamním prostorem. Lidé se na těchto prázdných polích, kde se scházejí uživatelé drog a páchají trestné činy, necítí bezpečně. Performance byla připravena během hodin výtvarné výchovy neziskové organizace Shokoofa, jež má důvěru místních obyvatel. Tématem vybraného příběhu/básně Zaul a Símurg je dospívání a dětská přání analyzovaná naším týmovým psychologem Amirhosseinem Kamyarem. Vyprávění Sary Sajadi zahrnovalo společnou četbu básně, při které se děti snažily představit si jednotlivé scény. Pro větší motivaci jsme pro každou postavu vyrobili obrazy a masky a divadelní skupina Ehsan Paydar v den akce pomohla dětem v různých skupinách, aby na základě tématu „touhy“ zahrály své vlastní divadelní hry. V příběhu dá mytický pták Símurg Zaulovi tři pera, aby je „spálil, kdykoli bude potřebovat pomoc“. Tato pera jsou symboly našich nadějí, proto jsme vytvořili velkého Símurga a každé dítě si vyrobilo tři pera, napsalo na ně svá přání, nalepilo je na ptáka, a toho jsme pak vystavili v pouliční galerii jako „Símurga přání“. V pouličním představení pak každé dítě popsalo svou část příběhu. Konkrétním výsledkem pak bylo, že s pouličním představením pomáhali – a to i svou účastí – sousedé a místní mládež, jež se většinou podílí na obchodu s drogami.

Video https://youtu.be/o-c6Lr_zMNs

Země/Region Teheran, Irán

Designér Bahar Seirafi (IR)

Spolupracovníci
Event Design and Director: Bahar Seirafi
Shokoofa NGO Director: Maryam Siadat
Actress and Director: Sara Sajadi
Analyzing the Mythical Poem: Amirhossein Kamyar
Director: Ehsan Paydar
Performer and Director: Shiva Fallahi, Sonia Sanjari, Ehsan Falahatpisheh

Video vytvořili
Bahar Seirafi

Kontakty na lokaci
IG: https://www.instagram.com/shokoofa/?hl=en

Kontakty na designéra
IG: https://www.instagram.com/bahar_seirafi/

Tato památkově chráněná historická synagoga se nachází se ve Wade Oval mezi prestižními kulturními institucemi Clevelandu. Chrám Tifereth Israel získal nové využití jakožto nové multidisciplinární centrum múzických umění při Case Western Reserve University. Sál je největším shromažďovacím prostorem v areálu univerzity a je využíván pro různé akce, festivaly a přednášky.

Díky své nápaditosti, spolupráci a respektu k historické hodnotě této devadesát pět let staré budovy (jedná se o jedinou sedmistrannou synagogu v zemi) dokázal tým architektů tuto oblíbenou, avšak málo využívanou stavbu úspěšně oživit a propojit tak umění, vzdělávání, studentský život a víru. Projekt si vyžádal značné konzervátorské úsilí při odhalování krásy mnoha historických detailů včetně vitrážových oken, dómu s guastavinovskými kachlemi, mramorových chodeb, původních dlaždic z akustolitu, dřevěných lavic a vápencové fasády.

Svatyně byla přebudována na koncertní síň díky citlivému začlenění nových akustických vložek, které umožní vyladit tento obrovský prostor pro různé typy uměleckých souborů. Vložky jsou odnímatelné, takže lze sál nadále používat jako příležitostné shromáždiště k bohoslužbě. Uměleckým solitérem v tomto novém centru múzických umění se stal nejvýraznější přidaný objekt: baldachýn ze skla a kovu vážící 66 000 liber. Dále bylo přidáno nové pódium, výtah a plošina pro klavír, technická galerie a akustické boční panely.

Video https://youtu.be/ReYWENgktYw

Země/Region Ohio, USA

Designér MGA Partners (US)

Spolupracovníci
Lead Designer: Dan Kelley
Acoustician: Paul Scarbrough
Project Director: Katie Broh
Project Partner: Amy Stein
Project Architect: Matthew Karp
Project Architect: Andrew Ferrarelli
Engineer: Halim Saab
Theatre Consultant: Scott Crossfield
Lighting Designer: Al Borden
Lighting Designer: Emad Hasan

Video vytvořili
Videographer: Giuseppe Scarabello
Director: Christine Marsal

Kontakty na designéra
Web: https://www.mgapartners.com

Myšlenka vytvořit Levitující divadlo vznikla při zkoumání hranic, které v současnosti leží mezi různými uměleckými vyjádřeními z hlediska vizuálního i hlediska chutě a formy. Zrodil se tak nápad na představení, v němž by architekt umně propojil umění scénografa a šéfkuchaře a posunul tím představení za rámec fyzična a vizuálna, až do říše smyslového vnímání a angažovanosti.

Mezi stromy byla rozprostřena tekutá platforma vytvářející mikroprostory pro synchronní pohyby, díky čemuž bylo možné vizuálně vytěžit několik různých scénářů a začlenit je do přirozeného prostředí. Tyto prostory přitom nejsou odděleny žádnými stěnami, takže jsme neustále nuceni vnímat okolní prostředí. Jeviště se vznáší jako vesmírná loď, jež se na okamžik stane levitujícím divadlem, které představuje most, rozhovor a síť spojující nejrůznější podoby umění v našem světě. Diváci sedí kolem jídelního stolu, používaného zároveň jako jeviště, a přihlížejí tomu, jak se tato slavnost a jednotlivé výstupy spojují v jedinečné představení.

Video https://youtu.be/VcRDAOZiKrc

Země/Region Bronice-Kolonia, Polsko

Designér Unism Studio (UK)

Spolupracovníci
Architectural Designer + Maker (Builder): Artur Zakrzewski
Architectural Designer + Maker (Builder): Konrad Weka
Maker (Builder): Paulina Michalewska
Scenographer (Lecturer in Theatre History): Agnieszka Koecher-Hensel
Chef: Marek Flisiński
Administration: Martyna Groth
Client: Polish branch of the International Theatre Institute and Association of Bronice Manor House
Sponsor: Naleczów Zdrój S.A. (Cisowianka + Perlage + Water&Wine)

Video vytvořili
Filming + Montage: Artur Zakrzewski
Filming + Montage: Konrad Weka

Kontakty na lokaci
FB: https://www.facebook.com/ITIPoland/

Kontakty na designéra
Web: https://www.unismstudio.net/
FB: https://www.facebook.com/unismstudio/
IG: https://www.instagram.com/unismstudio/

Maďarská státní opera a Divadlo Ference Erkela mají získat nová umělecká studia a zkušební centrum. Založení a vybavení nového centra a příprava rekonstrukce Opery na Andrássyho třídě budou financovány vládou.

Objekt pro údržbu a inženýrské práce na severní železnici je největším krytým komplexem v historii maďarské železnice. Jedná se o celoevropsky unikátní systém rozsáhlých zastřešených prostor o celkové rozloze 22 hektarů, postavený v letech 1884 až 1886. Vzhledem k tomu, že je objekt od roku 2009 nevyužívaný, nabídla vláda Opeře 6,7 hektarů z celkové rozlohy a dále také pětidílný původně údržbářský komplex o výměře 22 000 metrů čtverečních pojmenovaný po Gustavu Eiffelovi, dvě doplňkové budovy a kompletní vlakovou stanici.

Opera zde nyní připravuje zkušební, produkční a skladovací centrum. Bude zde vybudována Bánffyho scéna s kapacitou 400 diváků, kterou bude možné využít jako zkušební scénu o stejné velikosti jako jeviště opery nebo jako hudební studio vhodné pro nahrávání. Opera sem přesune všech devět svých výrobních dílen, veškeré kulisy, kostýmy i rekvizity a kromě toho zde zřídí pamětní místnost na počest Jánose Feketeházyho, který navrhl jak tuto budovu, tak i železnou kostru Opery.

K dispozici bude také půjčovna kostýmů a návštěvnické centrum. Bude zde rovněž zřízeno školicí středisko pro operu: Operní studio, Operní hudební škola a Operní baletní institut. Produkční studia budou také fungovat jako praktické školicí středisko.

Video https://youtu.be/Sf2Hb-CjyiY

Země/Region Budapešť, Maďarsko

Designér KÖZTI Architects & Engineers, Marosi Studio (HU)

Spolupracovníci
Architect: Közti Architects & Engineers
Interior Designer: Szenes Design Studio
Construction Company: Strabag Hungary
Project Manager: Céh
Project Architect/Hungarian State Opera: Anka Józsa

Video vytvořili
Videography: Péter Farkas
Project Coordinator: Orsolya Szigeti

Kontakty na lokaci
Web: http://www.opera.hu/
FB: https://www.facebook.com/Operahaz/
IG: https://www.instagram.com/operabudapest/
TW: https://twitter.com/OperaBudapest

Vodní divadlo se nachází v čínské provincii Če-ťiang, konkrétně ve městě Wu-čen, které bývá označováno jako asijské Benátky. Vodní divadlo bylo vybudováno s využitím dvou rybníků a svahu v malebném historickém jádru města. Snahou bylo zachovat původní prvky jako vodní plochu, členitost prostředí a architektonické památky. Koncept vycházel z myšlenky najít rovnováhu mezi „ochranou“ a „obměnou“ a učinit ze samotného divadla symbol východní představivosti. Záměrem bylo, aby místo sloužilo jak pro divadelní inscenace, tak i jako zenový prostor připomínající východní humanistické tradice. Vztah vody a divadla v tomto projektu navazuje na tradici klasického čínského divadla. V minulosti byla ve městech s vodními kanály na jižní části řeky Jang-c’-ťiang vybudována řada scén podél vody. Diváci mohli na představení připlouvat ze všech stran.Tato stará jeviště jsou klasickou součástí původní čínské scénografie. Vodní divadlo představuje proměnu konkrétního místa ve městě s bohatou historií. Obnova venkova je v současné Číně horkým tématem, v němž se propojují nejrůznější pohledy a potřeby odlišných společenských skupin, a výstavba Vodního divadla v tomto ohledu nebyla výjimkou. K prolínání různých koncepcí zde dochází nejen v oblasti scénografie, ale také na divadelních zkouškách. Prudká srážka odlišných názorů, pramenící z rychlého vývoje, je ztělesněním současné situace v Číně. Dnešní společnost je dějištěm plným surreálna a neznáma.

Video https://youtu.be/HwBLsR4oTSU

Země/Region Zhejiang Provincie, Čína

Designér Chen Xianghong (CN)

Spolupracovníci
General planner and Designer: Chen Xianghong
Garden and Landscape designer: Zhang Yun

Video vytvořili
Author: Tan Zeen
Co-Videographer: Wang Yongli
Co-Videographer: Hai Qi
Co-Video editor: Liang Mei
Co-Video editor: Qu Xiaoyu
Text Editor: Tam Tam
Coordinator: Ni Fang
Coordinator: Zhang Xiaomeng

Kontakty na lokaci
Web: http://www.wuzhen.com.cn/