„Rozhodl jsem se přinést svědectví o své osobní zkušenosti vytvořením divadla objektů vyskytujících se opakovaně v mých hrách v posledních 15 letech. Můžeme tak rozeznat okna do zátoky ze hry L’Effet de Serge nebo mechanické piano, které se objevuje v mnoha mých hrách od La Mélancolie des dregons po Crash Park, la vie d’une île. Vycházím z myšlenky recyklace odpadu. Báseň z různých útržků papíru, které zůstaly po skončení workshopu na zemi, než je smete uklízeč: od zmuchlaných papírových koulí po chomáče pěny nebo oblaka polystyrénu. Scénografové mají kopírovat přírodu, možná právě proto jsou tak citliví, jakmile se příroda ocitne v ohrožení. Každého dojímá pohled na větrný rukávec třepotající se v pustině nebo na rezavou větrnou turbínu, která se pro nic za nic stále otáčí. Mikrokosmos připomíná konec světa, ve kterém zbyly pouze stroje coby svědci někdejšího lidství. Scénografie imituje realitu; ve svém hudebním pokoji shromažďuji různé pohyblivé duchy vytvořené z materiálů, které měly skončit v koši. Vzniká svět, v němž vpravdě lidské pocity nesou automaty. Formu života, která existuje bez živých bytostí.”
– Philippe Quesne. Rozhovor s Patrickem Sourdem v kulturním magazínu Les Inrockuptibles.
Země/Region Francie
Prezentující organizace ARTCENA, French National Center for Circus, Street and Theatre Arts, with support from the French Ministry of Culture, Institut français Prague, in coproduction with Nanterre-Amandiers
Kurátor Philippe Quesne