Když Thajci slyší frázi: „Stejné, stejné, ale jiné.”, je jim jasné, že „Jo, je to to samé. Ale zároveň je to také jiné”. Někdy se rozdíl můžeme snažit popsat, kolikrát chceme, ale stejně se nám nepodaří vysvětlit, čím se věci liší, ani rozdíl nijak definovat.
Nastává trapná a zároveň směšná situace mezi mluvčím a posluchačem, způsobená především nejednoznačností komunikace s cizincem. Frázi „stejné, stejné, ale jiné” může znát každý návštěvník Thajska, ať už z restaurace, z blešího trhu, z obchodu nebo z ulice. Rčení „stejné, stejné, ale jiné” je výjimečné tím, že Thajci ho dovedou použít v rozhovoru na jakékoli téma: politiku, vztahy, vzdělání, kulturu, a dokonce i každodenní život. Tato fráze je možná Thajcům tak blízká díky tomu, co navozuje – nejednoznačnost, nerozhodnost a zdvořilý tón.
Ačkoli tato fráze nemůže poukázat na omezenost jazyka a způsobu, jak vyjádřit názor, lze ji vztáhnout ke konstrukci výrazu a nastínit, že Thajci jsou všichni stejní, ale každý úplně jiný.
Stejné, stejné, ale jiné se zaměřuje na záležitosti života díky tomu, že vyjadřuje přístup Thajců ke společnosti, umění, kultuře a víře očima divadelníků, umělců, scénografů a nadšenců do umění i jejich komunit, a přitom interpretuje události nebo aspekty běžného života, které jsou motorem společnosti, vzbuzují úsměv nebo navozují témata, která umělce přimějí pochybovat o minulosti, současnosti a budoucnosti.
Pokud je život kolektivní zkušenost a performativní umění se zabývá problémy druhých, pak instalace ve sdíleném prostoru je v Thajsku formou výstavy, která zkoumá lidi a prostor pomocí sdílení prostoru mezi umělci a scénografy tak, že odráží jejich názory na události v Thajsku a trendy v tamní společnosti.
Země/Region Thajsko
Kurátor Nattaporn Thapparat
Kurátorský tým Nicha Kiatfuengfoo, Papon Tanuphut, Pafun Rachatasakul
Umělci Nikorn Saetang, Nattaporn Thapparat, Nophand Boonyai, Pornpan Arayaveerasid, Pattarasuda Anuman Rajadhon, Dujdao Vadhanapakorn, Damkerng Thitapiyasak, Nuttakom Chamyen, Sineenadh Keitprapai, Ornanong Thaisriwong